Proč právě Růženec

08.04.2014 11:14

PROČ PRÁVĚ RŮŽENEC dle článku otce Jáchyma Jaroslava Šimka, 23.10.2005 v kostele sv.Marty, Stratfield, Sydney

Nyní opat v klášteře premonstrátů v Želivě

Svatý otec listem „Rosarium Virginem Mariae“ vybízí všechny katolíky k modlitbě růžence. Můžeme se ptát proč právě růženec? Tato modlitba se na první pohled může zdát nezajímavou či nudnou. Skutečně? Podívejme se na prostý příklad ze života. Bylo spočítáno, že malé dítě opakuje slovo „máma“ kolem třistakrát za den. Copak ho to nepřestane bavit? Nikdy! A maminku? Také ne. Reaguje na každý hlas svého dítěte.

Podobné je to s modlitbou růžence. Maria je naší Matkou. Když se modlíme růženec, podobáme se malému dítěti. Opakujeme stejně jako ono: Buď pozdravena, Matko! Těší se Maria z tohoto pozdravení? Určitě ano! Vždyť těmito slovy navazujeme na radostnou událost, která se odehrála v Nazaretu, když anděl Gabriel oznámil Marii, že je „milosti plná“ a ona to přijala s pokorou a sebe nazvala služebnicí Páně. Jestliže Ona je milostí plná, pak my, vědomi si své nedokonalosti, ji prosíme:“pros za nás hříšné“, abychom i my byli naplněni milostí Božího přátelství.

Pokaždé, když Maria chtěla k lidem promluvit a předat jim své poselství, zjevovala se vyvoleným lidem (nejčastěji dětem) s růžencem v rukou a usilovně nabádala k této modlitbě. Tak tomu bylo v Lurdech v roce 1858, stejně ve Fatimě roku 1917. Je zřejmé, že růženec je pro Marii zvláště milý a pro člověka velmi účinný. Vznikl na základě evangelia a je jeho shrnutím.

O hodnotě modlitby růžence ať svědčí následující události a slova:

*Vězňové koncentračních táborů si vyráběli růžence z uhněteného chleba, jehož „korálky“ navlékali na nit a pak se na nich modlili. Před svými katany je však pečlivě schovávali, neboť ti neviděli rádi, když vězňové nacházeli v modlitbě posilu a povzbuzení.

Kolikrát se stalo, že v kapsách padlých vojáků byly nalezeny růžence často potřísněné krví, které byly pak odeslány domů maminkám jako ta nejcennější relikvie.

*Když se zeptali otce Pia dva dny před jeho smrtí, co důležitého by chtěl lidem svěřit, řekl:“chtěl bych pozvat všechny hříšníky celého světa, aby milovali Matku Boží. Modleme se vždy růženec. A modlete se ho tak často, jak jen můžete. Satan se snaží tuto modlitbu zničit, ale nikdy se mu to nepovede. To je modlitba té, která kraluje nade vším a nade všemi. Ona nás naučila modlit se růženec, tak jako nás Ježíš naučil volat Otče náš.“

*V Sixtinské kapli ve Vatikánu se nachází obrovský obraz, který představuje „Poslední soud“. Je na něm zachyceno veliké množství postav: Kristus, vedle něho Maria, andělé, apoštolové a zástupy lidí, kteří se vznášejí ze země k nebi. Jedno místo je zvlášť zajímavé, mohutný Duch Boží pozvedá z propasti zhouby člověka zachyceného na růženci.

*Jednou se zeptali papeže Pia IX. co je největším pokladem Vatikánu. V odpovědi vyňal z kapsy růženec, pozvedl ho a řekl:“To je největší poklad Vatikánu!“

*Biskup, který měl rozhodnout, zda bude budoucí farář arský vysvěcen na kněze nebo ne, zdráhal se učinit tento krok, protože Jan Maria Vianney nezvládal dobře učení. Nakonec biskup položil rozhodující otázku: „Umíš se modlit růženec?“ Jako odpověď uslyšel: „Miluji tuto modlitbu!“ biskup po takové odpovědi řekl: „ Vysvětíme ho. Bude dobrým knězem.“

*Jistý student univerzity, který cestoval vlakem z Dijonu do Paříže, se posadil vedle neokázale oblečeného muže, který se modlil růženec, přičemž pomalu posouval korálky mezi prsty. „Prosím vás, dejte na mou radu, vyhoďte ten růženec oknem a přečtěte si, co na téma víry v Boha říká věda. Dejte mi vaši adresu a já vám pošlu literaturu, která vám v té věci udělá jasno.“ Onen muž podal studentovi vizitku: „Ludvík Pasteur, ředitel Institutu vědeckého výzkumu, Paříž.“ Ludvík Pasteur byl tvůrcem moderní bakteriologie a jedním z největších vědců dvacátého století, každý den se modlil růženec.

*Televizní kamery zaregistrovaly, že senátor Robert Kennedy, když byl smrtelně zraněn kulkou útočníka, ještě v posledním okamžiku sáhnul do kapsy, vyňal růženec a přitiskl jej na své srdce.

Z historie jsou známé mnohé události, kdy modlitba růžence pomohla. Např. v roce 1571 v bitvě u Lepanta proti Turkům, nebo v roce 1683 v bitvě proti Turkům u Vídně.

 

A v nedávné době zázrak modlitby růžence v Rakousku. Podle knížky Hilde Firtel: „ Vzorný prosebník - pro miliony, P. Petr Pavlíček

Otec Petr Pavlíček OFM byl v roce 1946 ve Štýrském Hradci, bydlel u řeholních sester. Měl vnitřní nutkání, že má něco vykonat. Vypravil se do Mariazell, prosil Pannu Marii za osvícení. Zřetelně slyšel ve svém nitru hlas, který mu odpověděl:“Čiňte, co vám říkám, a budete žít v míru.“ Byla to tatáž slova, která Maria pronesla k dětem ve Fatimě. A co žádala? Pokání, smír a modlitbu, především růžence.

Otec P. Pavlíček pochopil, že musí přivést lidi k modlitbě růžence a zmobilizovat vojsko prosebníků. A tak vzniklo hnutí smíru a modlitby, „růžencové smírné křížové tažení“ za stále ještě ohrožený mír a za svobodu Rakouska. I když se již v listopadu 1945 konaly první svobodné volby, z nichž vzešla demokraticky zvolená vláda, nezdálo se, že by spojenci nějak zvlášť pospíchali se stažením vojsk z Rakouska, zvláště Sovětský Svaz ne. Šlo jim především o otázku německého majetku v Rakousku, na které se nemohli dohodnout.

Situace byla rok od roku těžší a vyhlídky chmurnější. Stále nebyly vyhlídky na odchod okupačních vojsk a na uzavření státní smlouvy. V roce 1954 to bylo již 9 roků dohadování se o státní smlouvě. A po ta léta se lidé stále modlili v růžencovém smírném křížovém tažení. 15. května 1955 byla podepsána smlouva v zámku Belveder, Rakousko mělo konečně státní smlouvu Nikdy předtím a nikdy potom neopustili Sověti území, které měli jednou ve své moci. Dříve než opustil poslední cizí voják spolkové území, dne 26. října 1955 se konalo tradiční procesí ke cti jména Panny Marie jako projev díků na Náměstí hrdinů. Pochodňového průvodu se zúčastnili tisíce, včetně politiků a prominentních osobnosti veřejného života.

 

A.H.

Vyhledávání

Kontakt

Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Staršího Praha-Zbraslav U Národní galerie č. 472
156 00 Praha 5 - Zbraslav
739 484 835 (P, Jan Gerndt)
606 682 306 (jáhen Vladimír Hudousek)
607 204 605 (P. Karol Laburda)