Vítejte na stránkách zbraslavské farnosti!

Jsme rádi, že Vám můžeme tímto způsobem představit Římskokatolickou farnost Praha-Zbraslav, zahrnující kromě historické Zbraslavi, Lahovic a Lipenců i území a kostely bývalé farnosti zlatnické a vranské. Ze Zbraslavi proto obsluhujeme ještě Březovou, Oleško, Dolní Břežany, Jarov, Lhotu, Zálepy, Libeň, Ohrobec, Vrané nad Vltavou, Zlatníky, Hodkovice, Černíky a Zvoli. Náboženský život se koncentruje kolem našich 6 kostelů: farního (býv. děkanského) chrámu sv. Jakuba Staršího na Zbraslavi, a svatyň filiálních: hřbitovního (kdysi farního) kostela sv. Havla na Zbraslavi, bývalého farního kostela sv. Jiří ve Vraném, bývalého farního kostela sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách, kostela sv. Markéty ve Zvoli a zámecké kaple sv. Marie Magdalény v Dolních Břežanech.

Těší nás, že v našem kostele sv. Havla nalezli svůj duchovní domov ukrajinští věřící pravoslavného vyznání, kteří v něm každou neděli konají od 10 hodin Svatou liturgii, případně další bohoslužby i v jiné dny. 

Na našich stránkách najdete kromě pořadu bohoslužeb a farních aktualit i informace o kulturních a vzdělávacích akcích, které naše farnost pořádá nebo se na nich podílí.

Díky účinnosti GDPR můžeme zveřejňovat fotogalerii jen ve velmi omezeném rámci. Omlouváme se.   

Svátky a rozpis bohoslužeb ve farnosti Praha-Zbraslav

Původně plánovaný ROZPIS NA OBDOBÍ OD 1.1. DO 31.1. bohužel vzhledem k přetrvávající (ne-covidové) nemoci P. Jana Gerndta neplatí. 

Ve všední dny bohoslužby nejsou, odpadá sobotní mše v Dolních Břežanech a nedělní ve Zlatníkách.

Na Zbraslavi, ve Zvoli a ve Vraném budou zachovány nedělní bohoslužby formou mše svaté nebo bohoslužby slova.
Případná změna bude včas na tomto místě avizována.  

 

Novinky

02.06.2020 12:38

První svaté přijímání a slavnost Těla a krve Páně

V kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách přistoupí v neděli 7. června při mši svaté v 8 hodin...
09.05.2020 10:28

Iam hiems transiit...

Už minula zima, jak praví Píseň písní. A začínáme opět u sester karmelitek na Zbraslavi - za...
21.04.2020 12:17

Otvírací doba kostela sv. Jakuba od 1. 5.

Počínajíc květnem bude obnovena otvírací doba zbraslavského kostela sv. Jakuba o sobotách, nedělích...
15.04.2020 11:12

Uzavřený areál zámeckého parku na Zbraslavi

V sobotu 18. 4. nebude přístupný areál parku a tím pádem ani kostel sv. Jakuba.
13.04.2020 12:50

Využijme Neděli Božího milosrdenství!

Na neděli 19. 4. připadá výroční den ustanovení Svátosti smíření Pánem Ježíšem. Den, kdy přišel...
06.04.2020 10:55

OTVÍRACÍ DOBA KOSTELA SV. JAKUBA O SVÁTCÍCH

Farní chrám na Zbraslavi bude otevřen jak k prohlídce, tak soukromé pobožnosti na Velký pátek,...
03.04.2020 16:16

VELIKONOČNÍ ZPOVĚĎ - MÍSTA A TERMÍNY

Jelikož svátost smíření - přikázaná jednou ročně, a to v době velikonoční - předpokládá z vnějšího...
17.03.2020 22:04

KAPLE SESTER KARMELITEK JE UZAVŘENÁ

Poloveřejná kaple v ulici Karla Michala 50 je z důvodu celostátní karantény až do odvolání pro...
10.03.2020 19:44

Křížová cesta rodin 22. 3. v 16 h v Modřanech RUŠÍ SE

Srdečně zveme zbraslavské, dolnobřežanské, zlatnické, zvolské i vranské farníky ke společné...
27.01.2020 11:21

Další pozvání k sestrám karmelitkám na setkání rodin

V neděli 9. února od 15:30 srdečně zveme rodiče dětí naší farnosti do podkrovní místnosti kláštera...

Pašije 2011

V této rubrice nejsou žádné články.

Vyhledávání

Kontakt

Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Staršího Praha-Zbraslav U Národní galerie č. 472
156 00 Praha 5 - Zbraslav
739 484 835 (P, Jan Gerndt, emeritní farář a duchovní správce)
724 169 692 (Petr Megela, statutární zástupce farnosti a materiální správce)
606 682 306 (jáhen Vladimír Hudousek)
607 204 605 (P. Karol Laburda, výpomocný duchovní)

Číslo bankovního účtu farnosti

1379101504/0600

(MONETA Money Bank)

 

Transparentní účet výhradně ve prospěch slavnostního vnějšího osvětlení kostela sv. Markéty ve Zvoli

225586866/0600

 

Slovo duchovního správce

Víra a důvěra

Nejprve je třeba poznat Dárce všech darů, aby bylo možné jej s důvěrou o ně prosit. "Musíme se modlit" zní sice pěkně, ale občas to vypadá, jako by celkem nezáleželo na tom, k jakému nebo kterému b/Bohu se má člověk obracet. Sv. Klement Římský píše: Budeme vytrvale a naléhavě prosit Stvořitele všeho, aby v celém světě bděl nad spásou těch, které počítá ke svým vyvoleným, skrze svého milovaného služebníka Ježíše Krista. Skrze něho nás povolal z temnoty ke světlu, z nevědomosti k poznání slávy svého jména, abychom v jeho jméno doufali.

A modlí se coby papež za všechny takto: Nepočítej hříchy svých služebníků a služebnic, nýbrž nás očisť očistou své pravdy a veď naše kroky, abychom žili v čistotě srdce a činili, co se líbí tobě i našim vládcům.  Ano, Hospodine, ukaž nám svou tvář k dobrému pokkoji. Ať nás tvá mocná ruka střeží a tvé rameno ať nás ochrání před každým hříchem i před těmi, kteří nás nespravedlivě nenávidí. Dej svornost a pokoj nám i všem obyvatelům země, jako jsi dal našim otcům, když k tobě volali ve víře a v pravdě.  

Mít cit

Papež František v apoštolském listě věnovaném sv. Josefovi podtrhuje jednu vlastnost tohoto spravedlivého muže: citlivost. Připomíná, že co je křehké, toho je třeba dotýkat se citilivě, jako se Josef dotýkal něžně betlémského Nemluvňátka. 

Má-li být Nový rok 2021 lepším, je třeba věnovat pozornost právě tomuto úkolu. Spravedlnost a moudrost na jedné straně, ale citlivost na straně druhé. Každý Čech je nyní epidemiolog, jak si posteskl můj spolubratr, nemocniční kaplan. Je dost lidí, kteří se na základě přečtení nějakého (pochybného) článku považují za odborníky, v tomto přesvědčení se pohodlně zabydlí, jiná fakta nebo odlišné názory nesnesou, nebo na ně dokonce reagují agresivitou. Je pro mě bolestné, že podobné rozdělení zažíváme i v církvi, a co je nejhorší, ty "nepřátelské" tábory už spolu nedovedou komunikovat. Těžko říct, jak se to všechno přihodilo. Jisté podezření mám na sociální sítě, které snesou opravdu všechno; zcela jistě nesou nějakou vinu politici, kteří rozdělení a nálepkování názorových oponentů podporují. Tím vším neříkám, že se máme chovat jako stádo, to rozhodně ne. Ale nemáme si myslet, že jsme majitelem té jediné pravdy. To je v lepším případě hloupost a omezenost, v horším pýcha.

Moc si přeji, abychom byli citliví a lidští. 

Pořád jich je moc

Tak nějak mluvil Hospodin k izraelskému soudci Gedeonovi, když sháněl bojovníky proti přesile filištínských. Nakonec zvítězil s pouhými 30 muži proti tisícům. Podmínkou byla důvěra, že Bůh to má ve svých rukou. 

Má to i dnes, jakkoli se zdá, že je to všechno "čím dál horší". Naučme se podle vzoru svatých patriarchů, proroků, Jana Křtitele a zejména Panny Marie chodit se svým Bohem a prosit Ho, aby nám dal milost vidět všechno Jeho očima. 

Pak možná zjistíme, že světélek naděje je mnohem víc, než bylo těch Gedeonových mužů se zakrytými pochodněmi.

Lidská práva

Papežský představitel při agendách OSN v Ženevě arcibiskup Ivan Jurkovič pro Vatikánský rozhlas připomněl výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv (10. 12. 1948). Jak zdůraznil, nejde o to vymýšlet nová práva, nýbrž zůstat věrní původní deklaraci a jejím hodnotám.

"Bez víry v hodnoty nelze chránit ani lidská práva ani demokracii. Demokracie není jen pouhý politický mechanismus. Aby demokracie mohla fungovat, je zapotřebí čehosi dalšího. Je zapotřebí víry v hodnoty, je třeba při nich vytrvat. Bez toho nelze zachovat lidská práva. Lidská důstojnost nebude respektována. Takto dochází k situacím, které otřásají naším svědomím, jako je autoritarismus, zneužití moci. Děje se to nikoli proto, že demokracie pokulhává, ale proto, že nevěříme v hodnoty, nevěříme, že ochrana člověka je důstojností, garantovanou Bohem samým. Během zasedání agentur OSN, kterých se účastní představitelé více než 190 zemí, se Svatý stolec vždycky vrací k jednomu a témuž, k tématu hodnot. A co je zajímavé, v kuloárech za mnou přicházejí diplomaté a děkují nám. Říkají mi: ještěžě jste to řekli, ještěže je tu Svatý stole, díky tomu o tom ještě někdo mluví. 

Musíme zůstat věrni tomuto poselství, v naději, že se svět změni, že k tomu dozraje." 

Johana Bronková, RV 11. 12

Savonarolové

Nemusí jít o italskou Florencii. Tamní dominikánský kazatel se rozhodl radikálně "zničit hřích". Udělat z města klášter. Zapomněl, že proti hříchu se bojuje, a konečné vítězství bude patřit Bohu až při slavném příchodu Pána. Nemám sice medicínské vzdělání, ale tuším že existuje podobnost hříchu a pandemie. 

Radikalismus je dobrý potud, má-li podobu vytrvalého úsilí a využití každé příležitosti, jak pomoci ušlechtilému cíli. Člověk má vést a vychovávat především sám sebe. Jinak je nebezpečí toho pověstného vylití vaničky i s dítětem. Ti, kdo volají po velmi radikálních opatřeních, a to se netýká pouze protikoronavirové politiky, potřebují trochu více důvěry, že všechno neleží jenom na nich. Zdravého spolehnutí na faktory, které jsou mimo oblast jejich vědomostí a zkušenosti. 

My katoličtí křesťané se držíme zásady, že je třeba respektovat pokyny těch, kteří z Boží milosti (dopuštění?) mají v rukou moc; nevytvářet za každou cenu proti nim opoziční skupiny, ale konat za ně přímluvy děkovné i prosebné. V konkrétních střetových situacích se s nemenší důvěrou držet zásady, že více je třeba poslouchat Boha než lidi a nenechat bráti sobě věčných statků.  

Přivedl ho k Ježíšovi

Jako první byl osloven Ježíšem apoštol Ondřej - snad proto je jeho svátek hned na prahu nového liturgického roku. Ten vyhledal Šimona a přivedl ho k Ježíšovi.

Co se dělo dál, můžeme říci, že už nebyl tak docela "jeho problém", ale určitě ho potěšilo, když Petr dostal zvláštní jméno, a ještě víc byl naplněn radostí, když Ježíš mnohem později jmenoval Šimona Petra skálou, na které zbuduje svoji Církev, aby ji brány pekel nepřemohly.

Bylo náhodou, že Ondřej založil v Konstantinopoli místní církev, která se stala metropolí, konkurující samotnému Římu? Škoda, že Ondřejovi nástupci pozapomněli, že sice Ondřej byl první co do časového pořadí, ale že za prvního si zvolil Mistr jeho bratra Šimona.

Za pontifikátu Pavla VI. došlo ke smíření obou stolců. Slibný začátek ekumeny mezi Východem a Západem. Brány pekelné ovšem útočí znovu a znovu; nejde-li to zvenčí, zkouší se to zevnitř ... Bude tomu tak vždy, i tehdy, bude-li se zdát, že je pokoj a bezpečí. Proto máme bdít, jak k tomu vybízel nedělní evangelní úryvek.

Co Bůh chtěl? Co chce? Co sleduje?

 

Nechám dnes mluvit poetu:

 

Láska

Láska

Láska

Bezpodmínečná 

Všeobjímající 

Láska

Přichází

Láska

 

Přikládám hojivou mast

a chladivý obvaz

na všechna tvoje dětská zranění

Prosím

Moc prosím

Ať se vyléčí 

a uzdraví Tvou bolavou Duši

 

 

               Jan Václav Tomáš Zemánek

Viděl, že je to dobré

Bůh věděl všechno dřív, než začal čas. Věděl, že to bude dobré, a pak viděl, že je to dobré. Stvořil nebo nařídil Bůh něco, co by dobré nebylo? Jistě ne. To jen my bychom rádi nejdřív sami - bez Boha - stanovili, podle svého omezeného rozhledu "ověřili" a konstatovali, že je něco dobré, a pak připustili, že to tak Pán Bůh docela dobře udělal. K tomu je ale složitá cesta kolikrát hořkých zkušeností, zklamaných očekávání, kdy utíkají roky a člověk se jen v něčem točí.

Anebo je také opačná cesta: uvěřit Bohu, že co stanovil, opravdu je dobré, i když to zatím naše zkušenost jaksi neschvaluje. Díky této víře znají křesťané mnoho věcí, ke kterým se jiní složitě propracovávají, aby nakonec "objevili Ameriku". Kéž zvláště v oblasti pátého a šestého přikázání dopluje rozumářská loď aspoň k nejvýchodněším ostrovům Karibiku, nebude-li už pozdě ...    

Bůh řekl

a stalo se. Na Boží "řekl" vznikl svět a vesmír. Kristus také řekl, a proto jsme přesvědčeni, že je tomu tak. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Viatikum, pokrm na cestu k Bohu, na cestu do věčnosti, máme nejen využít sami, ale dopřát to všem, kteří jsou v potenciálním nebezpečí smrti. Katolické pohřební obřady vyloženě předpokládají souvislost mezi nadějí na život věčný a sycením se Kristovým tělem a krví. 

On dokonce řekl nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Někdo má v sobě "blok" vůči zpovědi, a tím pádem (bere-li ty věci vážně) i blok vůči přijetí Eucharistie. Je třeba podotknout, že lehké hříchy nejsou překážkou k přijetí Nejsvětějšího Pána. Jen ten, kdo si je vědom těžkého hříchu, by přistoupením k sv. přijímání těžce hřešil. A že my kněží většinou dokážeme najít pro kajícníka místo a způsob, kde ho to bude co nejméně stresovat. 

E duobus malis...

.. ze dvou zel je třeba volit to menší, praví jedna moudrá zásada. Ale je to i naopak: ze dvou dober je třeba uhájit především to větší nebo chcete-li vyšší. Zachránit duši je důležitější než zachránit tělo. Vylepšit stav nitra je důležitější než se dobře učesat, nalíčit nebo jinak "zdokonalit". 

Co jste vy, byli jsme i my, vzkazují nám naši zemřelí. Mám ještě pět bratrů, ať je varují, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk, řekl boháč z evangelia.

Očistec je stav a místo, kde se splácejí dluhy v lásce, dluhy plynoucí z nepozorností, nedbalostí, polovičatostí. Kolik pošetilého starání bychom si mohli ušetřit, ukazuje dnešní nouzový stav, kdy tolik "nutných" aktivit, zábav, nákupů a vzájemného honění prostě nejde - a my zjišťujeme, že se svět nezbořil, že můžeme být bez toho, a třeba jen docela ponenáhlu se učíme obnovovat osobní vazby v rodině i osobní vztah k dobrému Bohu, který jediný má moc nad životem i smrtí.

Obrácení srdce je první podmínkou odpuštění a také prosby za odpuštění našim zemřelým. Aby kdo mohl získat plnomocný odpustek, nesmí mít trvalé zalíbení v žádném, ani lehkém hříchu. Myslíme-li si snad, že sami máme na pokání "dost času", učiňme je přece kvůli našim zemřelým rodičům, sourozencům, přátelům i všem věrným zemřelým. Budou na nás vzpomínat v naší chvíli nejrozhodnější.      

Anketa

Jak často se podíváte na naše stránky?

Téměř každý den (2 473)
69%

Alespoň jednou týdně (281)
8%

Asi jedenkrát do měsíce (290)
8%

Jsem zde poprvé (535)
15%

Celkový počet hlasů: 3579

 

 

Návštěvnost stránek: