Vítejte na stránkách zbraslavské farnosti

 Jsme rádi, že Vám můžeme tímto způsobem představit Římskokatolickou farnost Praha-Zbraslav, zahrnující kromě historické Zbraslavi, Lahovic a Lipenců i území a kostely bývalé farnosti zlatnické a vranské. Ze Zbraslavi proto obsluhujeme ještě Březovou, Oleško, Dolní Břežany, Jarov, Lhotu, Zálepy, Libeň, Ohrobec, Vrané nad Vltavou, Zlatníky, Hodkovice, Černíky a Zvoli. Náboženský život se koncentruje kolem našich 6 kostelů: farního (býv. děkanského) chrámu sv. Jakuba Staršího na Zbraslavi, a svatyň filiálních: hřbitovního (kdysi farního) kostela sv. Havla na Zbraslavi, bývalého farního kostela sv. Jiří ve Vraném, bývalého farního kostela sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách, kostela sv. Markéty ve Zvoli a zámecké kaple sv. Marie Magdalény v Dolních Břežanech. Současný duchovní správce zbraslavské farnosti je zároveň ještě i rektorem kostela Narození Panny Marie v Malé Chuchli, kde se konají každé 2. a 4. úterý v měsíci od 17:30 latinské bohoslužby podle tradičního (tridentského) ritu. 

Na našich stránkách najdete kromě pořadu bohoslužeb a farních aktualit i informace o kulturních a vzdělávacích akcích, které naše farnost pořádá nebo se na nich podílí.

Díky účinnosti GDPR jsme byli nuceni k 25. 5. 2018 některé články vymazat. Omlouváme se!   

 

                               

                Farní kostel sv.Jakuba Staršího                                                                                                                

Svátky a rozpis bohoslužeb ve farnosti Zbraslav 

 

 

Rozpis na období od 10. 6. do 24. 6. naleznete ZDE.

 

Rozpis na období od 24. 6. do 8. 7. naleznete ZDE.

 

Během prázdnin nebudou páteční bohoslužby ve Zvoli.

V pátek 29. 6. o slavnosti sv. Petra a Pavla - patronů kostela ve Zlatníkách - bude tamtéž POUTNÍ MŠE SVATÁ v 18:15.

Ve středu 27. 6. ani v neděli 1. 7. ve Zlatníkách mše svatá nebude!

 

 

 

 

 

 

Novinky

04.11.2017 18:41

Svěcení dvou zvonů v Dolních Břežanech

V rámci rekonstrukce komplexu dolnobřežanského zámku byly zhotoveny pro přilehlou kapli sv. Maří...
13.10.2017 10:30

Podzimní akce ve hřbitovním kostele sv. Havla na Zbraslavi

Někdejší zbraslavský farní kostel sv. Havla každoročně ožívá hlavně na podzim. Ani letos tomu...
12.10.2017 22:46

Oslava 160. výročí vysvěcení zlatnického kostela

Zveme Vás na oslavy 160. výročí vysvěcení kostela sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách. Současná...
06.10.2017 09:57

BIŘMOVÁNÍ NA ZBRASLAVI

V neděli 15. října udělí při mši svaté v 11 hodin v kostele sv. Jakuba Staršího pražský pomocný...
30.09.2017 19:17

VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Katecheze školních dětí probíhají každou středu od 17 hodin na faře ve Zlatníkách (vede farář Jan...
14.09.2017 11:00

Pozvánka na koncert SVATOVÁCLAVSKÝ 27.09.2017 18:30

08.09.2017 15:33

Tříkrálová sbírka pomáhá

Je letní podvečer zabarvený zapadajícím sluncem a oblohou plujících bouřkových mraků. Právě se...
06.09.2017 10:26

Nabídka starších funkčních mrazáků

Paní Marie Slavíčková nabízí za odvoz či symbolickou cenu starší mrazáky ze zrušené prodejny....
01.09.2017 19:05

Pozvánka k setkání biřmovanců a bohoslužbě k zahájení školního roku

Zveme ty, kdo se připravují k svátosti biřmování, kterou bude ve farnosti udělovat biskup Václav...
12.08.2017 10:21

VŠEOBECNÁ INFORMACE K VYUČOVÁNÍ NÁBOŽENSTVÍ VE ŠKOLNÍM ROCE 2017/18

Ve zbraslavské farnosti navážeme na loňský pořad. To znamená, že na Zbraslavi povede katecheze opět...

Vyhledávání

Kontakt

Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Staršího Praha-Zbraslav U Národní galerie č. 472
156 00 Praha 5 - Zbraslav
739 484 835 (P, Jan Gerndt)
606 682 306 (jáhen Vladimír Hudousek)
607 204 605 (P. Karol Laburda)

Číslo bankovního účtu

1379101504/0600

(GE Money bank)

 

222793229/0600

(spořicí účet tamtéž pro novou faru)

Slovo duchovního správce

Dar zbožnosti,

jeden ze sedmi darů Ducha Svatého, nemusí mít pouze subjektivní charakter či podobu. Dar zbožnosti a nadšení nemusí mít formu mystického vytržení či rozjasněných tváří a mávajících rukou. Určitá střízlivost mše svaté, jejích modliteb a rituálních gest v tradičních liturgiích Východu i Západu je plodem zkušenosti svatých, lidí plných Ducha na rovině mnohem hlubší, než je pouhý emoční zážitek. 

Pocit totiž nepřetrvá. Charismatická zkušenost bez asketické praxe (tedy toho pravidelného, obyčejného, všedního způsobu, jakým žijeme svou víru) vede - jako každá levná zkratka na cestě za štěstím - k duchovní kocovině. Nadejde vyprahlost. A co potom? Můžu si zkusit zmizelé emoce navozovat pomocí stále inenzivnějších prožitků: dalších setkávání, konferencí, spolč ... 

Je však možno vnějšími podněty nahrazovat to, co je třeba vyzápasit uvnitř? Nikoli. Ve chvíli pocitu vyprahlosti víra nezeslábla, jen jsem nyní dostal příležitost postoupit od víření na hladině k hloubce duchovního života, který znamená i dřinu. Žádný zážitek, žádná instantní mystika nemůže v životě křesťana nahradit námahu modlitby, v níž Duch vede duši komnatami nitra až do hlubin setkání s Trojjediným. 

Zůstanete-li ve mně ...

a moje slova ve vás, proste, oč chcete a dostanete to, říká Kristus. "Oč chcete" tu spíš znamená "i o to, co je nad pomyšlení". Tedy směrem k vyšší kvalitě, vyššímu cíli - a pak bude platit, co čteme v katechismu, že Bůh splní naše prosby tak, že nám dá buď to, co si přejeme, nebo něco ještě lepšího.

Nejde "umodlit Boha". Někdo se třeba i hodně modlí, a zůstává v jakémsi podvědomém pocitu, že Bůh prostě musí udělat to, co chceme my. NEMUSÍ, a "chvála Bohu, že nemusí". Modlitba je povznesení mysli k Bohu, způsob, jak se spojit s Bohem, a modlíme-li se správně, potom začneme aspoň trochu chápat, proč se věci nevyvíjejí tak, jak bychom si vroucně přáli. Různá až nápadně konkrétní přislíbení daná v určité době v soukromých zjeveních nemohou být "platnější", než řekli bychom řádný výkon Boží spravedlnosti a Božího milosrdenství.

Prosme, a bude nám dáno. A pokud se nám zdá, že "nebylo dáno", není dnes poslední den. Nehledě na to, že naším úkolem není především plánovat, stavět, a sklízet ovoce svého úsilí, nýbrž věřit a milovat. 

Pochybnosti ...

Řekněte, že když jste spali, přišli jeho učedníci a ukradli jeho tělo. Pochybovat se teoreticky dá vždycky, a ne každá pochybnost je špatná nebo hříšná. I sami učedníci pochybovali, když k nim přiběhly zbožné ženy se zprávou, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že On žije. Hříšná pochybnost nastupuje tehdy, když člověk apriorně, tedy jaksi dopředu a definitivně, uvěřit nechce a obrazně řečeno zacpává si uši, slyší-li něco jiného, než předem slyšet chce. Nebo když si své pochybnosti nechává potvrdit u toho, kdo nemá solidní znalosti. 

Ježíš vzkázal učedníkům, aby se odebrali do Galileje, tam že ho uvidí. Spatřit Vzkříšeného, setkat se s ním, vyžaduje od nás také jít. Vydat se na cestu víry. Vyznávat ji ústy i konat to, co nám Ježíš uložil. Obojího je třeba, protože obojí se vzájemně posiluje. Nebojme se toho.

Co myslíte, přijde na svátky?

Tak se ptali lidé v Jeruzalémě roku 33. A my tuto otázku můžeme pojmout jako takový provokující dotaz na nás. Co myslíš: budou tyto velikonoce pro tebe setkáním se živým Ježíšem? Vejde Pán do tvé duše, očištěné a připravené, jako vešel do Jeruzaléma, vyzdobeného a vyšňořeného? Vládne ve tvém domě, ve tvé rodině Boží řád a spravedlnost Božího království? 

Na Květnou neděli zaznívá evangelium o tom, jak jeruzalémské děti mávaly palmovými ratolestmi a volaly: Hosana, buď požehnán! Ano, netrvalo u mnohých to nadšení dlouho. Davy volaly brzy místo Hosana - Ukřižuj! Ale snad přece to Hosana bylo spontánnější a upřímnější a dřímalo, aby se znovu probudilo s velikonočním jitrem. Každé velikonoce mají dát znovu rozhořet plameni víry v Ježíše, našeho Vykupitele, Zachránce a vítězného Krále.

Quadragesima

neboli čtyřicetidení. Tradiční název doby svatopostní, v níž kromě nedělí a slavností je na místě "držet se zpátky" co do požitků a naopak co nejvíc dát, ať už Pánu Bohu nebo bližnímu. Má-li něco být obětí, musí to i trochu "bolet" - jinak by člověk dával jen z přebytku, jehož absenci vlastně nepocítil. Postem, modlitbou a almužnou máme tak trochu i sami sebe trestat za hříchy, jichž jsme se dopustili, a tak pomáhat Boží milosti očistit celou naši bytost, aby byla připravena k důstojné oslavě Kristova umučení a zmrtvýchvstání.

"Dík tobě za čas pokání, v němž hříchů našich vyznání teď přijímáš a podáváš nám ruku pomocnou, nedáváš utonout těm, kterés přijal za syny." (z písně 309)  

Mezidobí

Takové zvláštní slovo - užívá se pro období mezi významnými obdobími, jmenovitě mezi okruhem vánočním, zahrnujícím advent a vlastní svátky Narození a Zjevení Páně, a velikonočním, začínajícím Popeleční středou a knčícím slavností Seslání Ducha svatého. A pak zase znovu. 

Já mám toto období docela rád, protože v něm se vlastně reálně žije, rozvíjejí se impulsy, načerpané o těch svátcích, a spíš můžeme ukázat, jakými vlastně jsme, když nás nedeformuje "povinná sváteční tvářnost", v níž je vždycky i trocha pokrytectví. Máme možnost probírat a rozjímat "témata ze života". Také v manželství a rodině takové "mezidobí" ověří naše kvality a upevní, co se vzájemně znovu slibovalo o svátku Svaté Rodiny. Pomůže navyknout si na pravidelný rytmus a řád.

Kdo jde jen ze slavnosti do slavnosti, zapomene možná náležitě žít realitu. Různé pozvánky a reklamy berme proto spíš jen jako možnosti nebo náměty. Nemusíme být všude a u všeho. Je důležité vyplňovat náležitě místo, která nám Pán dal v rodině, na pracovišti, ve farnosti. Serva ordinem, et ordo servabit te! (Zachovej řád a řád zachová tebe.)

P. Jan Gerndt 

Poselství i tichý protest

Jesličky, jak je známe, přinášejí poselství o veliké Boží lásce a obrovské šanci člověka přijmout a šířit Boží pokoj mezi lidmi. Zůstávají však i tichý protestem proti tomu, co je opakem Boží slávy - tedy zbožštění člověka, ideologie, ano i národa! Pánu, svému Bohu se budeš klanět a jen jemu sloužit, namítl Kristus Pokušiteli na poušti. Jesličky jsou poselstvím o tom, jak si Bůh zamiloval tradiční rodinu - tedy otce, matku a dítě či děti. Do ní se narodil Boží Syn. A jesličky tedy protestují proti veškerým snahám zrovnoprávnit s rodinou i jiné svazky, nebo ji zcela předefinovat. S tím se křesťané (a nejen oni) nikdy nesmíří a smířit nemohou!

K jesličkám přišli mudrci od východu, aby se poklonili, a pak vrátili do své země. Jesličky volají po vědomí jednoty všech lidí, ale zároveň protestují proti tomu, aby se s lidmi jednalo jako s objektem, který se přesazuje podle toho, jak to někdo mocný vymyslel. 

Přejme si do Nového roku 2018 pochopit, že zdraví není jen nepřítomnost fyzické nemoci, ale to, čím řídíme v souladu s mravním zákonem své touhy, přání, snahy. A Bůh nám požehná.

Váš P. Jan Gerndt

Povzbuzení Knížete apoštolů

Do nastávajícího adventního období posloužiž nám text z první kapitoly druhého listu sv. apoštola Petra: Od Boha jsme dostali vzácná a nesmírná přislíbení, abyste tím mli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která ovládá svět špatnými žádostmi. 

A proto se věnujte s celou horlivostí tomu, abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti, zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec. 

Jsou-li totiž ve vás tyto ctnosti a rozmáhají se, nenechají nás v nečinnosti a neplodnosti; naopak: budete poznávat stále více našeho Pána Ježíše Krista. Kdo však je nemá, je slepý, krátkozraký. Nic už neví o tom, že byl očištěn od svých bývalých hříchů. Proto se, bratři, tím více vynasnažte, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krsita.

Poslední věci člověka

Nemyslí se na ně rádo. Odsouvají se z povědomí. Ještě tak výzdoba hrobů, světélka na nich, výkrop ... Ale to už je jen cosi druhotného, co následuje ze strany těch, kdo zatím zůstávají a čekají (nebo spíš nečekají?) na ty tři důležité věci: smrt, soud a věčný úděl. 

Kam směřuješ, člověče? Tady zůstat věčně nemůžeš. Střádáš si na důchod, to je dobře. Střádáš si také na věčnost? Shromažďuješ poklady, které ani rez ani mol nekazí? Konáš víc dobra než musíš? Odpouštíš i tam, kde jiný na tvém místě by se zatvrdil? Myslíš na to, jak ze svých přebytků pomáhat těm, kdo žijí v nedostatku? 

Dobře se o Bohu mluví akademicky, tedy bez osobního účastenství. Mohu hájit existenci Boží jakožto bytosti nutné. Mohu disputovat, zda Židé a křesťané věří v téhož Boha, nebo zda jde o náboženství rozdílná. Mohu hájit kreacionismus proti evolucionismu. To mi ale příliš nepomůže, nebude-li Bůh mým Pánem. Otcem, který tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Člověk má na vybranou: buďto zemřít nevinně s Ježíšem, nebo kajícně, jako lotr po pravici, anebo nekajícně, jako lotr po levici. Smrt je tím nejjistějším, co nás čeká. Kéž je šťastná.

P. Jan Gerndt

 

Biřmování s biskupem Malým

V neděli 15. října udělí ve zbraslavském kostele sv. Jakuba Staršího několika našim farníkům svátost biřmování pomocný biskup pražský mons. Václav Malý. Bude to viditelný plod letošních svatodušních svátků, v nichž jsme vyprošovali plnost darů Ducha Svatého pro naši farnost. Biřmování je zpečetěním křtu: také formule, kterou udělovatel pronáší, zní: Přijmi pečeť darů Ducha Svatého. Biřmování zdokonaluje křestní milost; je svátostí, která dává Ducha Svatého, aby nás hlouběji zakořenil do božského synovství, pevněji přivtělil ke Kristu, zpevnil náš svazek s církví, aby nás mnohem pevněji připoutal k jejímu poslání a pomáhal nám vydávat svědectví o křesťanské víře slovem doprovázeným činy. Biřmován by měl být každý, kdo se chce stát kmotrem (i malému dítěti) při křtu, právě tak, jako by měli být biřmováni ti, kdo chtějí vstoupit do stavu manželského. Je to prostě svátost křesťanské dospělosti, aby věřící člověk nezůstal v polovině cesty nebo jen v jakémsi náznaku, který postrádá opravdovou hloubku. Dokud na apoštoly nesestoupil Duch Svatý, byla to skupina bázlivých vyjukaných nejistých lidí, kteří nevěděli, co si myslet o zprávách o Ježíšově zmrtvýchvstání, co dělat, kam se zařadit. Po seslání Ducha Svatého jim to už bylo jasné. Dej Bůh, abychom i my dokázali v síle svatého biřmování vnímat i hlásat veliké skutky Boží a hájit i bránit víru a hodnoty, zděděné po našich křesťanských předcích

P. Jan Gerndt

Anketa

Jak často se podíváte na naše stránky?

Téměř každý den (180)
25%

Alespoň jednou týdně (143)
20%

Asi jedenkrát do měsíce (144)
20%

Jsem zde poprvé (266)
36%

Celkový počet hlasů: 733

 

 

Návštěvnost stránek: