2. neděle postní

Kdysi dávno si Bůh vyvolil Abraháma. A činil podobně i dál - Mojžíš, Proroci ... A vyvolil si i nás, jelikož jsme byli ve křtu pomazáni k účasti na Kristově úřadu kněze, proroka a krále. 

Apoštol Pavel - vyvolený zcela mimořádným způsobem - se nazval bláznem pro Krista. Tím mínil ne snad nějaké extravagantní chování, ale že se pouštěl do velmi odvážných až beznadějných podniků, které přinášely těžkosti; obtíže spojené s hlásáním evangelia.

V postní době se máme cvičit v kázni i k tomu, abychom byli pevnější a dokázali odolat náporu zla, až přijde. A to přichází pravidelně na nepřipravené. Nepřítel si vždy vyhlédne ten nejslabší článek obrany, nejméně střežené místo, tudy vnikne a třeba i po-sedne ...

Žijme své vyvolení. Mějme oči upřené na Ježíše, ale i na Pannu Marii, svaté a světice Boží. Nestyďme se mít doma na čestném místě viset kříž. Kdysi převažovaly v příbytcích právě svaté obrazy. Určitě to bylo lepší, než pochybná "umění", která spíš nahrávají Pokušiteli než Bohu, kterému jedinému se budeš klanět a jen jemu sloužit.