Naše kostely

Kostel sv. Jakuba Staršího, Zbraslav

Původně gotický kostel. Od přestavby do podoby raně barokní v letech 1650 - 1654 byl kostelem klášterním, dnes je opět farním. Kostelní zvonice je z roku 1823. Plastická výzdoba hlavního oltáře je od Ignáce Františka Platzera, působivý oltářní obraz od Itala Giovanniho Piazzetty (1743 - 1744). Na oltáři v boční lodi je kopie slavné Zbraslavské Madony (14.st.), jejíž originál je v Národní galerii. Mobiliář představují vrcholná díla českého baroka: obrazy sv.Bernard (Karel Škréta) a Narození Krista a Klanění pastýřů (Petr Brandl). Náhrobek Přemyslovců je dílem Jana Štursy na námět Pavla Janáka (z roku 1924). Dochované ostatky Přemyslovců a Lucemburků jsou od roku 1991 umístěny ve dvou sklípcích pod podlahou v chrámovém transeptu. Pravidelně bývá komentovaná prohlídka kostela každou první neděli v měsíci od 14 hodin. V letním období (od 1. 5. do 31. 10.) je o sobotách, nedělích a svátcích kostel otevřen k volné prohlídce od 14 do 17 hodin.


Kaple Pražského Jezulátka u sester karmelitek Dítěte Ježíše

Tato kongregace byla založena r.1921 v Polsku P. Anselmem Gadkem OCD, a ct. matkou Terezií Kieroczińskou. Od roku 1993 mají sestry dům v Praze na Zbraslavi (ul.Karla Michala č.50). Pastoračně pracují nejen ve farnosti Zbraslav ale i při kostele Pražského Jezulátka.


Kostel sv. Havla, Zbraslav

Kostel sv. Havla na vrchu Havlín tvoří jednu z daleka viditelných dominant Zbraslavi. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1115. Původně farní kostel se v roce 1784 stal kostelem hřbitovním. Stojí na vrchu Havlín, který je ve starších zápisech nazýván Osek. Kostel je původně románský (zbytky románského zdiva jsou velmi dobře patrné), dnes v barokizované podobě. Významnou památkou je trojdílný dřevěný renesanční oltář deponovaný z bezpečnostních důvodů mimo tento prostor. V blízkosti kostela (východně od apsidy) je zajímavá osmiboká stavba kostnice. Kostel stojí uprostřed zdejšího funkčního hřbitova. Od 26. 5. 2019 v něm konají pravidelné nedělní bohoslužby od 10 hodin ukrajinští pravoslavní křesťané.


Kaple sv. Máří Magdalény, Dolní Břežany

Dolnobřežanskou kapli sv. Maří Magdalény zamýšlel postavit již Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg(*1809-1885), který k ní položil i základní kámen. Po jeho smrti v díle pokračoval podle plánů Karla Rösnera(*1804-1869) František z Pauly kardinál Schönborn(*1844-1899). Stavba trvala od roku 1885 do roku 1887. Kardinál Schönborn ji sám dne 17. dubna 1887 vysvětil.

Je to pseudorománská kaple obdelníkového půdorysu (13,5 m x 7,5 m). Vnitřní prostor je překlenut křížovou klenbou žebrovou o třech polích. Kaple je zakončena plochou zdí, za níž je apsida, která slouží jako sakristie. Vnitřek kaple je ozdoben pilastry a obloučkovým podřímsím.

Na straně k zámku je empora o dvou patrech; na první se vystupuje z kaple po schodišti, druhá sloužila jako arcibiskupské oratorium, do kterého je z dob působení ministerstva vnitra zazděný vchod.

Vnitřní úpravu kaple navrhl Bedřich Wachsmann(*1820-1897). Oltář je zbudován z různobarevného mramoru a stojí na něm bohatě zlacený svatostánek. Na stropě je zavěšena věčná lampa ve tvaru koruny. Přední stranu zdobí pět soch: Pod křížem sv. Maří Magdaléna, čelem kříži nalevo P. Maria a sv. Jan Nepomucký, napravo sv. Jan a sv. František de Paula. Tyto sochy vytvořil Eduard Veselý.

V letech 2017-2018 prošla kaple společně se zámkem generální rekonstrukcí po devastaci z dob komunismu. Věžíčka byla opatřena 2 malými zvony se jmény Marie Magdalena a František z Pauly. Kaple slouzí k pravidelným bohoslužbám i příležitostným koncertům


Kostel sv. Markéty, Zvole

Tento kostel je postaven na místě staršího gotického kostela, barokně přestavěného a zbořeného roku 1882. Stavba nového kostela, který byl původně filiálním kostelem pro farnost Vrané, byla započata roku 1892 a dokončena v roce 1894. Dne 20.9.1894 byl kostel vysvěcen a 5.5.1895 zkolaudován. Chrám je pseudogotický a byl postaven podle návrhu Josefa Mockera. Kostel svaté Markéty je jednolodní, obdélný, s mnohoúhelně ukončeným presbytářem a s věží v západním průčelí. Presbytář byl sklenut křížovou žebrovou klenbou, zbytek plochostropý. Zařízení je soudobé s tehdejší přestavbou. Veškeré řezbářské práce, oltář, lavice, zpovědnici a kazatelnu zhotovil pražský řezbář Mráz. Na hlavním oltáři je obraz sv. Markéty od F. Sequense.


Kostel sv. Petra a Pavla, Zlatníky

Kostel sv. Petra a Pavla se připomíná poprvé v roce 1377. Po prodeji vsi pražské kapitule si páni z Pardubic ponechali ke kostelu právo podací, které nakonec držel v letech 1367-1380 Vilém z Pardubic. V roce 1397 byl držitelem vsi Zlatníky Vítek z Černčic probošt kolegiátní kapituly při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském.Za husitské revoluce se kostel sv. Jiljí stal kostelem utrakvistickým. Pražené v roce 1420 zkonfiskovali ves Zlatníky a v roce 1438 staroměstská rada dala důchody z ní plynoucí na záduší kostela sv. Jiljí, Betlémské kaple a kostela sv.Martina ve zdi. Zlatníky byly v držení obcí Starého Města pražského až do roku 1547, kdy za účast v protihabsburském povstání byl majetek městu konfiskován ve prospěch české královské komory. V roce 1625 daroval císař Ferdinand II. kostel u sv.Jiljí dominikánům. Ti měli již 13.století v Praze konvent při kostele sv.Klimenta na Starém Městě pražském, kde se v polovině 16.století usadili jezuité. Dominikáni po získání chrámu začali vykupovat okolní domy a parcely a na jejich místě vybudovali nový klášter. S kostelem sv.Jiljí obdrželi dominikáni také tehdejší ves Zlatníky. Současná stavba pochází z roku 1857, spodní část věže a některé části interiéru jsou však ze starší doby. Od roku 1860 se stal patronem kostela kníže arcibiskup pražský a fara byla pak obsazována kněžími světskými.


Kostel sv. Jiří, Vrané nad Vltavou

 Původně gotická stavba s dochovanou románskou apsidou a s ranně gotickým sedlovým portálem vedoucím ze sakristie do věže, byla barokně upravena v 17. století. První písemná zmínka o kostele (dřevěný nebo rotunda ?) je v zakládací listině benediktinského kláštera v Praze - Břevnově kde se praví, že český kníže Boleslav II. spolu s pražským biskupem Vojtěchem zakládají klášter, který mj. byl obdarován vsí řečenou Navraném spolu s kostelem a hospity.

V apsidě kostela je barokní oltář s obrazem sv. Jiří a nad ním medailon se sv. Václavem. Při úpravách liturgického prostoru v r. 1990 byl oltářní stůl oddělen a posunut do prostoru kostela. Pod obrazem v místě, kde byl původně svatostánek, je obraz svatých Cyrila a Metoděje. Dominantou kostela je v pravém předním rohu oltářík se sousoším kalvárie (kříž, P. Maria, sv. Jan), pocházející ze zrušené kaple sv. Kříže ve Zbraslavi, které pro zdejší kostel získal a vlastnoručně opravil v r. 1867 tehdejší vranský farář P. František Xaver Matošovský. Sem pod kříž byl také v r. 1990 přemístěn svatostánek. Na oltáříku v levém předním rohu je kopie obrazu Zbraslavské Madony.

V kostele byla původně též dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého, která však byla v r. 1992 ukradena. Další, poměrně vzácná dřevěná socha P. Marie s Ježíškem a holoubkem (asi z konce 16. století) byla z obavy před odcizením odvezena do diecézního depozitáře v Praze.

Na kůru jsou instalovány dvoumanuálové varhany z r. 1942 postavené firmou Medřický z Kutné Hory. Zřejmě byly přemístěny z nějakého zrušeného kostela. Od r. 1997 se v kostele konají koncerty v rámci cyklu Vranské hudební jaro. V r. 2007 byla na jižní stěně instalována nová socha sv. Cecilie, patronky hudebníků, k jejíž poctě se od té doby koná v listopadu rovněž koncert. Tradičními koncerty jsou i poutní a vánoční koncert místního smíšeného pěveckého Sboru sv. Jiří (díky pandemii naposled v r. 2019).

Ve věži byly původně 4 zvony:

  • Svatý Jiří, váha 90 kg, tón A

  • Svatá Markéta, váha 68,5 kg, tón D

  • Svatá Trojice, váha 83,5 kg, tón F

  • Svatý František, váha 24 kg, tón ? - asi umíráček

Všechny zvony byly v r. 1917 sejmuty a rekvírovány pro vojenské účely. V r. 1919 se vrátil jediný - sv. Markéta. V r. 2013 byla sejmuta celá šindelová báň věže a nahrazena novou včetně celé vnitřní dřevěné konstrukce.

Kolem kostela je starý, již nepoužívaný hřbitov. Podle zachovalých náhrobků a podle datumu na márnici nového hřbitova (nad nádražím) - 1913 - lze usuzovat, že se kolem kostela pohřbívalo asi do r. 1910. Většina hrobů byla osazena litinovými kříži s tabulkami, na nichž byla uvedena příslušná jména. Několik těchto křížů se zachovalo, hodně jich bylo rozlámáno a několik se jich podařilo opravit a v rámci úprav tohoto prostoru osadit, samozřejmě už na jiných místech. Kosterní pozůstatky pohřbených, nalezené v průběhu stavebních úprav, byly v r. 1993 pietně uloženy do hrobu po levé straně přístupové cesty.

V kostele se konají pravidelné bohoslužby vždy v neděli v 18 hod. Kostel je spravován v rámci Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba Staršího v Praze -Zbraslavi.