Modlit se a neustávat

Jíst a pít a neustávat. Nutnost pro život časný - ať už má pokrm nápoj podobu ideální, standartní, nebo jen k přežití... A pro život věčný? Modlíme se nejen k vyprošení něčeho, nebo poděkování za nějakou milost, ale z prosté nutnosti zůstat ve spojení se Zdrojem života. Jak se mám modlit? Jak moc se mám modlit? Kolik se toho mám modlit? ptávají se lidé. Těžko odpovědět taxativním výčtem (snad kromě modlitby Páně, která nemůže chybět aspoň jednou denně). Ale jako mívá člověk žízeň nebo hlad, nebojme se uchýlit k modlitbě nejen když máme k ní ideální podmínky, ale i třeba formou tzv. modliteb střelných. Můj Bože, vše pro Tebe, s Tebou a v Tobě. Nebo: Můj Ježíši, milosrdenství! Či: Ježíši, Maria, Josefe, zachraňte duše!

Jestliže třetí Boží přikázání zní Pomni, abys den sváteční světil, je jasné, že den Páně (u nás neděle) prostě musí mít charakter většího a kvalitnějšího modlení než dny jiné. Církev trvá na tom, aby se v neděli křesťané scházeli ke slavení eucharistie, která je pramenem, zdrojem života Církve, kterou společně tvoříme. Není to přikázání k našemu obtěžování, ale k našemu životu!