Nové a staré

Ignát Herrmann napsal jednu povídku o muži, který se vystěhoval z pražského Starého Města na tehdy nově budované Vinohrady. Neměl si tam nač stěžovat, ale po čase mu začalo cosi neurčitého chybět. Ta čtvrť neměla duši. Neměla žádnou historii. Nakonec se odhodlal vyhledat svoje původní pronajímatele - a měl štěstí. Rozradostněný se vrátil tam, kde byl zvyklý a kde se mu dobře dýchalo.

Moudrý hospodář vynáší ze své zásoby věci nové i staré. Ne všechno nové je nejlepší, a ne všechno staré skutečně zastaralo. Není vše zlato, co se třpytí, a pozlátko se nestane zlatem, i kdyby desetkrát mělo na sobě zlatnický punc.