Sv. Josef

V litanii ke sv. Josefu máme za sebou šest superlativů, které vnitřně na sebe navazují. Nejprve Joseph fortissime. Tedy nejsilnější. Milost Boží ho vybrala, milost Boží ho proto vybavila. Kdo je silný, dokáže být castissimus, tedy čistý. Síla může a má ovládat především člověka samotného. Kdo je silný, umí si poručit, umí se i něčeho zříci. A tak se stává prudentissimus. Rozliší důležité od nepodstatného, nezbytné od zbytečného. 

Justissimus, nejspravedlivější. Uvádí se takřka jako základní Josefův přídomek. Josef, její muž, byl muž spravedlivý, píše sv. Matouš. Když rozlišíš, co je správné, můžeš také jednat správně, spravedlivě. A půjde ti i to, že poslechneš autoritu, i když nerozumíš jejím motivacím. Joseph oboendietissimus tak učinil, ať už tím, že vzal svou ženu k sobě, že utekl s rodinou do Egypta a v určený čas se zase vrátil, i když se mu v Egyptě nedařilo špatně. Být poslušný ve velkých věcech je záslužné, nicméně být fidelissimus, být věrný v maličkosti, na tom kolikrát stojí ty velké věci, jak o tom mluví sám Spasitel.