Patříme Dobrému Pastýři Kristu. Je to On sám, kdo si volí viditelné zástupce, kteří slovem ukazují nejen cíl, ale i cestu, po níž svým příkladem sami kráčejí. A chce, abychom se vší vůlí o takové pastýře prosili, a to vytrvale.
Ano, mám na mysli apoštola Tomáše. Pokud byl mimo, zřejmě byl odvážnější než ostatní, zabarikádovaní pohromadě. Že by měl k Mistrovi opovržlivý vztah, je vyloučeno: vždyť z jeho úst se vydralo úžasuplné Pán můj a Bůh můj! Také mezi věřícími máme některé, kteří zdánlivě stojí v odstupu od ostatních, a přece v pravou chvíli vyznají víru ať už slovem...
k trůnu milosti, kdykoli potřebujeme pomoci. V pohádkách a legendách je jen jeden určitý den - ať už v roce, nebo jednou za padesát nebo sto let - kdy lze získat nějaký poklad. A když termín propásneš, máš smůlu.
Překvapivá věta z pašijí: "Chudé máte vždycky a můžete jim prokazovat dobrodiní, kdy chcete. Mne však vždycky nemáte." Jako by se tu promítala podřízenost druhého "velkého" přikázání prvnímu. A také cíl našeho poslání: nikoli učinit tento svět ideálním, ale dosáhnout onoho světa. Summa lex salus animarum. Co by bylo člověku platno, kdyby získal...
I kdyby Bůh vydal jen jedno jediné přikázání, byl by to důkaz Jeho nadřazenosti nám lidem. Zdá se ale, že člověk má tendenci sebe, své úsudky a své (pozemské) zájmy nadřazovat Bohu, jemuž ponechává funkci pomocníka, který má přiskočit, když je ouvej, laciného utěšovatele a dobrotivého dědečka.
Tak zní program, jak jej zformulovali čeští biskupové pro letošní postní dobu. Ano, jak píše apoštol národů, žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať jsme tedy živí nebo mrtví, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal z mrtvých, aby se stal Pánem nad živými i nad mrtvými. Je ovšem rozdíl "jenom to tak nějak vědět",...
Termín, který je překladem z italského carnevale, tedy "buď zdrávo, maso", loučení s tučným a rozpustilým obdobím, po němž od Popeleční středy nastupuje 40 dní zdrženlivosti, tedy postu, půstu s kroužkovaným ů, tedy opaku předchozího. Aby to nebyl takový skok, existovalo až do liturgické reformy v roce 1970 tzv. předpostí, neboli Devítník,...
Starozákonní přísně fyzická rodinná pouta se v Novém Zákoně rozšiřují na všechny, kdo tvoří rodinu Božích dětí. Týden modliteb za jednotu křesťanů (tedy vlastně za lepší rodinnou pospolitost věřících v Krista) končí svátkem Obrácení sv. Pavla. Toho původně celým srdcem Zákonu oddaného Žida, který ale pochopil, že po přijetí Mesiáše "ať je kdo Řek...
Jsou lidé, tvrdící, že "mají Boha v sobě". Zpravidla tím naznačují, že všechno vědí nejlépe a neomylně, proto nepotřebují žádné náboženství a žádnou církev, kterou ovšem velmi rádi podrobují kritickým rozborům, jako by tím chtěli právě dokázat svou převahu ...
"Bůh, Pán a tvůrce všeho, ten, který všechno učinil a všemu dal svůj řád, lidi nejen miloval, nýbrž je i trpělivě snášel. Vždycky takový byl i je i bude, přívětivý a dobrý, neznalý hněvu a pravdivý. Právě On jediný je dobrý. Když pojal nějaký veliký a slovem nepopsatelný záměr, sdělil jej pouze svému Synu.