Skupina věřících ze Zbraslavi přišla s nápadem procházení jednotlivých ulic s modlitbou za jejich obyvatele (ať už aktuální nebo v srdci). V kostele sv. Jakuba je za tím účelem vystaven plánek této městské části Prahy a kdo chce, může si odebráním svinutého lístečku a označením předmětné ulice tento úkol vylosovat.
O Ježíšovi říkali lidé: Dobře všechno udělal: i hluchým vrací sluch, i němým řeč. Dnes často až příliš hledíme na to, jak kdo co "myslel". Vždycky je třeba myšlením, slovy i skutky konat vůli Boží, právě tak jako špatný skutek nemůže být přímým prostředkem k dosažení nějakého dobra.
Tradiční hromničky bývají bílé a spíš delší než kratší. Lze v nich vidět symboliku Syna Božího, který se svou božskou přirozeností přišel na svět, aby svítil lidem na cestu (hořící knot). Přitom vzal na sebe přirozenost lidskou (vosk), ovšem bez hříchu (bělostnost), a utrpením nám dal příklad, jak nemáme váhat pro království Boží sami sebe obětovat...
Požehnání. Benedikce. Přeloženo: dobrořečení! Má-li řeč vyjadřovat vůli a vůle má být v souladu s postojem srdce, pak skutečně není nad vyřčené požehnání: nejvíc to Boží, ale třeba i vladařské, otcovské, mateřské. Kněžské požehnání je zcela jistě díky novozákonnímu kněžství přímo napojeno na požehnání Kristovo, a proto má zvláštní cenu.
Vstoupil do nebe ... znovu přijde ve slávě ... jeho království bude bez konce. Následuj mě! - Je kříž a utrpení cílem? Znamená v "následování Krista" vidět ponížení nebo dokonce smrt jako cíl? Nikoli! Je to jen úsek cesty, ovšem nezbytný. Asi tak, jako když musím mezi svým příbytkem a ulicí absolvovat cestu blátem. Bůh nechce naši bolest,...
Konzum a konzum na jedné straně, opatrnost na druhé. Přičemž v tom druhém případě se leckdo považuje za ubohou chudou vdovu, zatímco v tom prvním přece nemůže zůstat pozadu za druhými. Kde na nás čeká Pán Ježíš? Jak zhodnotí poměr mezi tím, co vynakládáme na sport, koníčky, dovolené, bohaté nákupy - a tím, kolika lidem nebo solidním organizacím...
Mohli bychom položit podobnou otázku ve formě dobré, nebo (jen) hezké? Rozvoj nejrůznějších subjektivních pohledů a postojů často zastírá to skutečně hluboké a nosné. Lidé celkem bez záporných emocí diskutují o náboženství a víře, ovšem jen potud, pokud by nemuseli uznat nutnost něco změnit u sebe nebo na sobě. Tím pádem i klesá možnost pastýřů...
Poslušnost víry nám velí konat to, co si Bůh přeje, abychom konali, a vyhýbat se tomu, co se mu nelíbí. Někdy se to "plnění vůle Boží" kryje i s naším vnitřním uspokojením: člověk má radost z toho, co dokázal, zvláště, když to mělo nějaký viditelný efekt, účinek, a dostává pak tím více chuti pokračovat podobným způsobem.
Pane Ježíši Kriste! Skrze kterého učiněno jest nebe, země, moře a všecky věci, které v nich jsou, kterýž jsi přikázal větrům a moři a stalo se utišení veliké; prosíme nesmírnou dobrotu a milost tvou, abys nebezpečné lijáky rozraziti a v nic obrátiti ráčil, aby moc nešlechetných povětrných duchů pokažena jsouc, nám uškoditi nemohla. Učiň to pro čest...
tak slušně oslov! - Zdá se, že tahle běžná zdvořilost se nějak vytrácí. Což o to, mezi lidmi jsme někdy i na rozpacích a přímému oslovení se vyhneme, ale u Boha, tam by se nemělo zapomínat na oslovení nejen z úcty, ale i kvůli nám samotným. Pomáhá nám to k lepšímu soustředění. K nabrání posvátného klidu. Aby nám jaksi...