Slovo duchovního správce

Vy uctíváte, co neznáte, my uctíváme, co známe. Ano, Boha nikdo nikdy neviděl, ale Jednorozený spočívající v náruči Otcově, ten o něm vypověděl.

Kdysi dávno si Bůh vyvolil Abraháma. A činil podobně i dál - Mojžíš, Proroci ... A vyvolil si i nás, jelikož jsme byli ve křtu pomazáni k účasti na Kristově úřadu kněze, proroka a krále.

V postní době, zvláště v její první části, si máme častěji uvědomit ten neúprosný úděl, který přinesl lidstvu Adamův prvotní hřích, který se propisuje i do našich pokušení a tolika podlehnutí jim. Já nešťastný člověk, napíše sv. Pavel; kdo mě vysvobodí? Ale díky Bohu, je to možné skrze Ježíše Krista!

Zvláště starší (ale ne zas tak moc) lidé se těšívají na důchod. Už abych byl v penzi! Když se to pak přiblíží, nastávají někdy rozpaky: snad bych přece ještě měl zůstat? Ono nejde jen o to "někde skončit", ale "co dělat potom?" Stařičký Simeon zjevně počítal s brzkou smrtí, ale to nebývá většinou náš případ.

Co je to Tříkrálová sbírka, určitě už každý ví. Bude probíhat i v naší farnosti, patrně v závěru příštího týdne. V pondělí 5. 1. bude za koledníky sloužena mše svatá v kapli sester karmelitek, od 18 hodin.

Častý odkaz, hlavně v evangeliu sv. Matouše. Proroctví mají jistou nevýhodu, že málokdy přesně a do detailu popisují, co přesně se má stát, takže tím pádem zůstává určitý prostor pochybovačům (kterých bylo i v době Kristově více než dost). Co se dá ale dělat - Bůh nebere člověku svobodnou vůli, a proto nepodnikává frontální a všechny pochybnosti...

Tedy ne, že byla nějaká událost nějak popsaná, a my tomu tedy věříme, ale že se shodovaly dávné předpovědi i moudré výroky, na jejichž základě je proto vlastní evangelní zpráva věrohodná.

Tento poněkud starobylý termín pro smrt, soud a věčný úděl neznamená "spořádání si věcí", aby byl člověk ažúr, ale jako připomínka toho, co obsahuje konečnou platnost a co je proto vlastně nejdůležitější. Smrti se nevyhne nikdo, i kdyby ji nevímjak odkládal nebo chtěl přechytračit, Božímu soudu, který na ni bezprostředně naváže, také ne, a úděl už...

Jíst a pít a neustávat. Nutnost pro život časný - ať už má pokrm nápoj podobu ideální, standartní, nebo jen k přežití... A pro život věčný? Modlíme se nejen k vyprošení něčeho, nebo poděkování za nějakou milost, ale z prosté nutnosti zůstat ve spojení se Zdrojem života. Jak se mám modlit? Jak moc se mám modlit? Kolik se toho...

Problém bolesti trápí nejen medicinu, ale i filozofii. Kde se vzala bolest? Proč existuje bolest? Proč Bůh dopouští bolest? Nebo ji přímo chce?