Mohli bychom položit podobnou otázku ve formě dobré, nebo (jen) hezké? Rozvoj nejrůznějších subjektivních pohledů a postojů často zastírá to skutečně hluboké a nosné. Lidé celkem bez záporných emocí diskutují o náboženství a víře, ovšem jen potud, pokud by nemuseli uznat nutnost něco změnit u sebe nebo na sobě. Tím pádem i klesá možnost pastýřů...
Poslušnost víry nám velí konat to, co si Bůh přeje, abychom konali, a vyhýbat se tomu, co se mu nelíbí. Někdy se to "plnění vůle Boží" kryje i s naším vnitřním uspokojením: člověk má radost z toho, co dokázal, zvláště, když to mělo nějaký viditelný efekt, účinek, a dostává pak tím více chuti pokračovat podobným způsobem.
Pane Ježíši Kriste! Skrze kterého učiněno jest nebe, země, moře a všecky věci, které v nich jsou, kterýž jsi přikázal větrům a moři a stalo se utišení veliké; prosíme nesmírnou dobrotu a milost tvou, abys nebezpečné lijáky rozraziti a v nic obrátiti ráčil, aby moc nešlechetných povětrných duchů pokažena jsouc, nám uškoditi nemohla. Učiň to pro čest...
tak slušně oslov! - Zdá se, že tahle běžná zdvořilost se nějak vytrácí. Což o to, mezi lidmi jsme někdy i na rozpacích a přímému oslovení se vyhneme, ale u Boha, tam by se nemělo zapomínat na oslovení nejen z úcty, ale i kvůli nám samotným. Pomáhá nám to k lepšímu soustředění. K nabrání posvátného klidu. Aby nám jaksi...
Panna Maria, jejíž Nanebevzetí v srpnu oslavujeme, brala - lidově řečeno - všechno, co Bůh zjevil, opravdu vážně. Pokud si člověk vybírá jen podle chuti a nálady, pak je tím hlavním on sám, a Bůh pouze jakýmsi sluhou, namísto toho, aby to bylo opačně. Maria nikdy neřekla "to chci a o tohle naopak nemám zájem", jako když nakupujeme v hypermarketu...
U jména sv. Marie Magdaleny čteme ve starších kalendářích, že to byla kajícnice. Navzdory vyznamenání, jakého se jí dostalo, když směla nést jako první apoštolům vzkaz od Vzkříšeného, zůstávala ženou skromnou, vědomou si toho, že má co vracet. Bohu, jehož urážela svými dřívějšími hříchy, i lidem, které tímto způsobem života pohoršovala.
Modlitba je takovým každodenním pokrmem naší duše. Tak jako bez pokrmu chátrá tělo, tak mez modlitby chátrá víra, potažmo celá duše. Modlitbou nejen dáváme Bohu pozornost, jakou si zaslouží, ale pozvednutím mysli k Bohu (jak se obvykle modlitba definuje) se stáváme schopnějšími zachytit, co On nám chce říci. Kolik kupř. námětů k přemýšlení, nebo...
Jako životodárná voda do přírody přichází Dárce života do nás. Ano, jako přítomnost vody v rostlinách se pozná podle jejich svěžesti, On má také spíše projevy, nežli podobu. V práci osvěží, v pláči potěší, v žáru pozve do stínu. Tak jako nemoc působí skleslost, otupělost, apatii, On, Duch Svatý, působí lásku, radost, pokoj. Jistěže jeho projevy...
Dávno už se netýká jen dělníků, rolníků a pracující inteligence, jak to formulovala marxisticko-leninská filozofie. Je-li člověk povolán k práci, zahrnuje to stále širší škálu možností, jak přispět ke zdokonalení, zkrášlení a zušlechtění toho, co bylo stvořeno a co se stále rozvíjí. Zkrášlit a zdokonalit zahrnuje i vytrvalé odnímání všeho, co je...