rozuměj: od Božího království. Kdo miluje, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm, jak napsal apoštol Jan. Milovat Ho nade všechno je víc než všechny oběti a dary. Protože každý dar je něčím mimo nás, ať už jde o hmotný předmět, nebo nějaký poukaz, či úkon. Jakmile byl předán, už je od nás jakoby odstřižen. Láska vychází...
Tvá víra tě zachránila, řekl vícekrát Ježíš. Kdyby jenom uzdravoval, bylo by to málo. Vrátit situaci do výchozího stavu před zjevnou nemocí vlastně nic neřeší. Zachránit však znamená spasit, vysvobodit z něčeho nedobrého. Ježíš nás vysvobodil z otroctví hřichu a smrti a vyvolil za svůj národ. Víra v mocného a moudrého Boha, který vše, co jsme...
"Sejdeme se a předěláme církev, jak ji potřebujeme a jak se nám líbí!" Jenže: nějaké přestavba na skále založené Kristovy církve na veliké spolčo, to by opravdu nešlo. Pak bychom mohli vymazat vlastnosti církve a místo jedna, svatá, katolická a apoštolská dosadit třeba dokonale hygienická, všem nesmyslným nápadům otevřená ...
Zas jednou se vytáhlo proti "zkažené církvi". Tentokrát z Francie. Čísla napohled hrozivá. Zneužito mělo být cca 330 000 nezletilých.
Bezbožníci řekli: Číhejme na spravedlivého! Jakási nutkavá potřeba "přistihnout spravedlivého" byla vlastní současníkům proroků i samotného Ježíše. Je to součást tzv. (zlé) žádostivosti, která je reliktem prvotního hříchu, kdy se poprvé lidská vůle naklonila ke zlému. Jak bývají nenáviděni premianti ve třídě, jak usilovně hledá bulvár něco, co by...
Blahoslavenství blažení tvůrci pokoje nechválí shodu s kýmkoli či jakoukoli svornost, nýbrž jen takovou, o níž apoštol říká: Mějte pokoj s Bohem. Takový pokoj však bezpečně nezaručují ani nejužší pouta přátelství ani nejbližší spřízněnost povah, pokud neodpovídají Boží vůli. Shoda na základě nešlechetných žádostí, zločinné úmluvy nebo spiknutí...
Tak mluvil Mojžíš jménem Hospodinovým. K Božímu slovu nelze nic přidat, ani nelze z něho něco ubrat. Boží slovo je prostě dané, a pokud ho chci "zdokonalovat" nebo "zjednodušovat", přestává být slovem Božím, ale stává se slovem lidským. Zákoníkům vytýkal Ježíš, že opustili přikázání Boží a drží se podání lidského.
Boží činy pronikají náš temnotou (i nedokonalostí poznání) zahalený svět jako světla hvězd na temném nebi, jak to naznačuje i ona koruna z dvanácti hvězd kolem hlavy Ženy oděné sluncem.
Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se nasytili, řekl Ježíš lidem, kteří se za ním pustili přes Galilejské moře. Nasycení je jednorázový úkon, který způsobí uspokojení, třeba i duchovní (viz tzv. farní kávy). Jenže tím to vlastně končí, člověk nejde dál.
Ignát Herrmann napsal jednu povídku o muži, který se vystěhoval z pražského Starého Města na tehdy nově budované Vinohrady. Neměl si tam nač stěžovat, ale po čase mu začalo cosi neurčitého chybět. Ta čtvrť neměla duši. Neměla žádnou historii. Nakonec se odhodlal vyhledat svoje původní pronajímatele - a měl štěstí. Rozradostněný se vrátil tam, kde...